12.4.2003, Bzenec

Pořadatel: SKOB Zlín
Mapa: Duny, M 1:15 000, E 5m

     Poznámka: k dispozici je 5 ukázek map H21 a reportáž ČT-1 (Branky, body, vteřiny) (formát AVI, komprese MPEG-4, 2362 kB), kterou pak dávali večer v hlavním zpravodajství
     
      Dnes jsem jako jediný sadomaso zástupce našeho oddílu vyrazil se svým rankem 280 na mistrovství ČR na DT do Bzence (pro ty, co nevědí, kde to je, hledejte na půl cestě mezi Brnem a Bratislavou). Počasí vyšlo maximálně sqěle, tedy slunečno a teplo. Pořadatelé umístili centrum na bzeneckou střelnici, kde nechybělo skutečně nic, co na shromaždišti má být, pokyny a startovkami počínaje a slušným občerstvením (a fajn obsluhou) a muzikou konče. Bohužel jsem si těchto kvalit nemohl dostatečně užít, neboť jsem na místo dorazil asi ve čtvrt na dvanáct busem spolu s výpravou PHK a LPU, do hromadného startu elitní kategorie H21 zbývalo jen 45 minut.
      Pořadatelé slibovali plochý, dobře průběžný les, místy s pískovým podkladem. No nekecali a les byl skutečně velice velice rychlý. Tomu samozřejmě odpovídala délka tratě nakonec skoro 32 km vzdušnou čarou. No a pak udeřila desátá hodina a já byl spolu se soupeři hromadně vypuštěn do lesa. Překvapivě to nebyl poslední moment, kdy jsem své soupeře viděl (jako loni). Stavitel tratí připravil na megasuperpřesné na laserovce vytištěné mapě pět okruhů (A-E), které každý závodník absolvoval v jiném pořadí, takže se starovní pole díky tomu snad solidně rozdělilo (což nemůžu říct na 100%, protože já jsem se fakt roztrhl už při postupu na dvojku). Jinak ale les, krom toho, že byl rychlý, byl i jednoduchý, všude spousta výrazných orientačních bodů (paseky, hustníky, hustá síť cest), taky nějaké ty duny pro zpestření, podle kterých se ostatně mapa jmenuje. Většina postupů byla na azimut, ale i nějaké jiné volby se tam sem tam našly. O něco zajímavější byla část kolem střelnice, což bylo jedno velké pískoviště s hrázkami, polootevřenými plochami, orientačně docela zajímavé (alespoň první dva okruhy, pak už jsem díky soustavnému pročesávání věděl i o kontrolách, které nebyly moje). Ono vůbec v písku se strašně blbě běží, hlavně lidem, co váží bez mála metrák (třeba já). Docela deprimující pak byl zážitek, kdy mě zlehka předbíhal nějaký vychrtlý, minimálně o 40 kilo lehčí dorostenec, a přitom narozdíl ode mě skoro nedělal stopy, zatímco za mnou se formovala nová suchá rýha.
      Závod byl rozdělen na pět okruhů s výměnou čipu po třetím, z toho čtyři okruhy měly +- 6,5 km, pátý 5,6 km (moje kombinace). První dva okruhy byly bezva, běželo se mi fajn, docela bych řekl, že jsem to (na céčkaře) slušně rozběhl. Pak ale přišel třetí okruh a moje vazy pod kolenem začaly projevovat nevoli se zvolenou délkou tratě. V domění, že všichni soupeři jsou už bůhví kde, což podpořilo i to, že jsem jich pár zahlédl, jaxe kolem mě mihli s náskokem jednoho kola, jsem se začal vážně zabývat otázkou předčasného ukončení závodu kvůli zdravotnímu stavu. Nicméně pak jsem zahlédl nejmenovaného borce z FSP. To mi dodalo trochu energie. Řekl jsem si, že nejsem veka a když už jsem se neprozřetelně přihlásil, tak to nevzdám, koleno nekoleno. A tak jsem dokončil třetí kolo. Poprvé jsem dnes využil i občesrstvovačku na výměně map, za kterou musím pořadatele maximálně pochválit. Kromě vody nechyběl pomerouch, čokoláda, rozinky, banány a podobný energetický sajrajt. Nabral jsem, co jsem unesl, vyměnil čip a vyrazil do čtvrtého kola. To už se ozvaly vazy i pod druhým kolenem a moje rychlost začala z 6 min/km nezadržitelně klesat.
      Začal jsem pomalu sledovat hodinky a odhadovat, jak rychle musím jít, abych stihnul limit, zákeřně posunutý na only 270 minut. S názorem, že rychlost chůze na limit postačí, jsem se od 2.koltroly 4.okruhu pohyboval s co největším citem k vlastnímu tělu (prostě jsem si připadal jak klub důchodců na nedělní vycházce). Při postupu z 5 na 6 jsem opět spatřil FSP, jak to valí někam do míst, kde jsem já byl už při prvním okruhu. Pochopil jsem že nemám-li opět jistit výsledky zezadu, musím se přemluvit alespoň ke klusu. Nakonec z toho byl indiánský běh, tedy 100 m jdu, 100 m běžím. Energie pomalu docházela a já snad šťastnou náhodou narazil při krosení hustníku na občerstvovačku. Opět jsem se příjemně posilnil pomerančem a pitím, pozdravil jsem kluka, co tam seděl na stromě a pokračoval dál. Pátý okruh mě překvapil (příjemně) svou délkou, tedy těch 5,6 km. Už s jistotou, že limit dneska stihnu, jsem běžel (ano, skutečně jsem pátý okruh téměř celý odběhl) v klidu a ještě jsem stihnul část vyhlášení vítězů.
      Se svým výsledkem jsem spokojen hlavně z morálního hlediska, protože nejsem disk. a ani nejsem poslední, což je úspěch.

H21      31.800 km   53 K - 46 závodníků 
  1. Losman Petr         PHK7901     89.32 ( 1)    58.08 ( 1)     147.40
 34. Leštínský Tomáš     DOB7801    136.36 (41)   107.18 (36)     243.54

Jinak mistrovství předcházel oblasťák moravských oblastí, kterého se zúčastnil Karel Dudášek.

H21CS      7.80 km, 25 kontrol - 47 závodníků 
   1. Prášil Marek        SJI7313 E OK Jihlava         39.39   
  43. Dudášek Karel       DOB7001 C KOB Dobruška       80.07   

(DOB7801)