13.-16.07.2002, Krásnohorské Podhradie

Pořadatel: KOB ATU Košice
Mapy: Betliar (1:5 000, E 5), Zajačia brána, Soroška, Rakaťa (1:10 000, E 5 )

     Nabídka závodů tohoto víkendu byla skutečně bohatá. Jen v Čechách si mohli závodníci vybrat mezi Potštejnem a Lipnicí, mnozí se ovšem nechali zlákat závrtovým terénem Silické planiny a vyrazili na Slovensko.
      Počasí po celou dobu závodů vyšlo, řekl bych ale až moc, protože pobíhat po lesích, kde na mapě není jediná vodoteč nebo potok, za teplot 35 °C ve stínu, to dalo mnohým (i mě) dost zabrat. Po organizační stránce se pořadatelé vcelku snažili, na shromaždišti nechyběly stánky s občerstvením, hrála hudba a občas něco povídal komentátor, takže úroveň závodů byla vcelku dobrá. O ubytování v kempu toho moc nevím, protože jsme byli ubytováni v internátě (sprcha, teplá voda po celý den a postel), a taky proto, že jsem se tam během závodů vůbec nedostal.
      První etapa závodů byla pojata úplně jinak než další tři (asi pro větší efekt, což se zdařilo), tedy parkový OB.Pobíhalo se po anglickém parku kolem zámečku Betliar (na mapě úplně dole) a tratě byly opravdu hezké. Jinak anglický park je v podstatě volně rostoucí les, tedy ne žádné záhonky, kytičky, živé ploty a podobně, ale spíš podrost, když se neběhalo po louce, tak ve světle zelené barvě, místy kopřivy a mnoho pěšinek. Bylo to opravdu celé jenom o běhu, protože ztratit se tam prostě nedalo. A protože mapa byla pětka, tak jediné chyby se dělaly při přeběhnutí kontrol.
      Další tři etapy pak byl klasický závrtový terén, tedy v mírně zvlněném až skoro plochém terénu, spousta velikých hlubokých prohlubní, tedy závrtů, to vše v naprosto průběžném listnatém lese, jen sem tam trochu do zelena.
      Osobně jsem si to představoval trochu jinak, že to bude něco jako ve skalách, tedy hlídat si na mapě každý krok. Tak takhle to v lese nevypadalo. Druhá etapa se podle mě vyznačovala slabou stavbou tratí (možná že elita byla
      spokojena, ale já v M21B rozhodně ne). Samá cestovka, navíc na skoro 8 km jenom 15 kontrol, ze kterých v podstatě jen 7 mezi závrty, to byla dost slabota. Mě se navíc podařila vyrobit asi osmiminutová chybka, kdy jsem se zamotal mezi světle a středně zeleným lesem, než jsem našel tu správnou cestu, čímž se naděje na dobré umístění nejen této etapy, ale i celého závodu rozplynuly. Tato etapa na mě skutečně moc dojem neudělala.
      Horko vyvrcholilo při třetí etapě. Ještě že to byla krátká trať, jinak bych někde pošel vedrem. No, co se týče orienťáku, už to bylo lepší, nicméně závrtů opět jako šafránu. Když už jsem se k nim konečně dopracoval,
      štěstím bez sebe jsem si cvičně oběhl při dohledávce na osmičku ještě jeden závrt navíc a deprese z rostoucí tendence mojí ztráty na vítěze se jenom prohloubila. Masochistický byl ovšem doběh, kde se v podstatě poslední
      kilometr nemapovalo (což je na trati dlouhé 4,5 km docela dost) a jen se přebíhalo po zarostlé louce mezi skupinami stromů, kde byly poschovávané kontroly (v M21B celkem dvě), a kde kolem poledne nebylo daleko k 50 °C.
      Z asi dvacátého místa jsem pak ještě v handicapu startoval do poslední etapy. Počasí se umoudřilo, bylo sice teplo, ale po noční bouřce i vlhko, takže se dýchalo daleko líp, než v předchozích dnech. Moc jsem si od trati dlouhé 9.1 km nesliboval, ale do minuty přede mnou startovali další dva borci, které jsem hodlal aspoň doběhnout. Stavba tratí byla konečně i o orientaci, a ne jenom o tupému utíkání po cestách mezi závrty. Dokonce i volba postupu nebyla opomenuta. Už na dvojku jsem viděl borce přede mnou, jak zabíhá do vedlejšího závrtu. To mě potěšilo, a tak jsem si říkal, jen se neztratit. Párkrát se mi sice podařilo odběhnout ze závrtu jinam, což mě stálo možná i pár minutek, ale hned jsem se zorientoval a pokračoval dál. Jaké pak bylo mé nadšění, když jsem na 12 dobíhal borce (asi SHK) startujícího o deset minut přede mnou! On pak spolu s dalším (asi někdo z Bratislavy) nezvolili na třináctku zrovna ten nejlepší postup a odběhli kamsi moc vpravo. Charakterně a v souladu s pravidly jsem je nechal zaběhnout do kufru, narazil 13 a pkračoval směrem k cíli.
      Tahle etapa mi trochu zvýšila sebevědomí a ve výsledcích mě posunula na čtrnáctou příčku, což je na to, jak jsem to pěkně po...l v druhé a třetí etapě, docela i úspěch. Na vyhlášení jsme pak už nečekali a vyrazili dál cestovat po Slovensku. Celkově závody byly hezké, závrtový terén je něco, co by měl každý alespoň jednou zkusit. Ovšem mě to stačilo a už se těším na nějakou východočeskou klasiku.
      Tady jsou naše výsledky. Hanka pro potíže s kotníky do poslední etapy nenastoupila, ale i tak je její 13.místo (z 24) v průběžném pořadí po 4.etapě docela hezké.

Výsledky kategorie : M 21-B   (40 závodníků)     1.E        2.E       3.E     Cel. 3.E       4.E    Cel. 4.E
  1.Józsa Gábor           Postás Matáv SE      26.40/3   55.19/3   34.07/5   116.06/2    70.59/1   187.05/1  
 14.Leštínský Tomáš       KOB Dobruška         27.40/7   67.35/24  41.33/25  136.48/20   74.16/3   211.04/14 
  
Výsledky kategorie : W 21-C   (24 závodnic)      1.E        2.E       3.E     Cel. 3.E       4.E    Cel. 4.E
  1.Zbořilová Jaroslava   OK Jilemnice         28.04/2   40.43/1   27.21/1    96.08/1    40.34/1   136.42/1
    Leštínská Hanka       KOB Dobruška         34.49/9   64.06/14  57.28/19  156.23/13        /          / 

(DOB7801)