6.-7.11.2004, Pecka

Pořadatel: OK Jilemnice
Mapa: Les království, 1:50000, E 10m

     První listopadový víkend byl zároveň i skutečně posledním orientačním víkendem letos, když u nás ve východočeké oblasti mezi Peckou, Dvorem Králové a Jilemnicí pořádal právě OK Jilemnice mistrovství republiky v HROBu, tedy horském orientačním běhu. Centrum v rekreačním zařízení Pecka nabídlo nečekaný komfort, hlavně potěšily teplé sprchy, prostorná a vytápěná společenská místnost, což ocenili především ubytovaní v nevytápěných čtyřlůžkových chatkách. Po oba dny nám vydrželo krásné sychravé chladné podzimní počasí.
      HROB je závod dvoučlenných hlídek. Vědom si svých fyzických možností jsem zvolil kategorii HD, jejíž délky se zdály být tak akorát. Mojí partnerkou byla Katka Labašová, slovenská no.2 v dámské elitě. Start první den byl situován na hrázi Lesu království, jak se ostatně jmenovala i mapa. Všichni byli správně sportovně naladěni, za vtipkování na účet délky tratí a někdy i fyzických schopností některých soupeřů se závodníci řadili podle starovních čísel na hromadný start, prostě výborná atmosféra. V 10:15 kdosi před první řadou dal signál ke startu a všichni nechutně rychlým tempem vyrazili, jako kdyby to byla nějaká krátká trať.
      Mapa byla padesátka, tedy neobsahovala zbytečné a matoucí informace o porostech a jemných terénních a bodových tvarech, jak jsme z normálních závodů zvyklí. Ale na většině prostoru se člověk poměrně lehce dokázal najít, pak to bylo především o běhu. První tři kontroly HD byly v prostoru letošních pětidenních. Už před startem jsem vytipoval, které kameny nad Svatou Kateřinou by byly ideální, no a stavitel mě nezklamal, takže prvních 5 km bylo jen o tom se tam dostat, když už jsem teda věděl, kde jsou. No jak jsem říkal, všichni vyrazili jako utržení ze řetězu, takže nám dalo dost práce udržet s nimi tempo. Naštěstí nám brzo utekli (teda spíš zvolili jiný, než přímý postup (jako my)) a hrozen závodníků se cestou na 2 roztrhal, takže nám zmizeli z očí. Dvojka a trojka byly jasné, pak přišla motivační vložka od pořadatelů v podobě měřeného úseku na protější kopec přes Labe. Protože prudké kopce nebyly a nejsou pro náš tým silnou stránkou, rozhodli jsme se, že dáme šanci i ostatním. Když jsme jako devatenáctí z kategorie dorazili na kontrolu, čekal nás tam kromě fotografa i dobře zásobený bufet, čehož Katka využila k doplnění energie a pokračovali jsme opět na další kopec a dál zvlněným terénem krásných průběžných lesů na jih od Mostku. Po druhé občerstvovačce nás stavitel (opět dle očekávání) poslal na sever od Borovnice na Haklův mlýn, moji neoblíbenou mapu. Dobře, že jsem nejel na 13.letošní výchoďák, tento les mi jednou za rok stačí. V měřítku 1:50000 však tento prostor získal zvláštní kouzlo a v generalizovaných vrstevnicích bylo daleko lehčí vyrazit špatným směrem. To ale nebyl náš případ, my jsme si dál pokračovali turistickým tempem téměř po čáře na poslední dnešní kopec. Odměnou nám bylo cestou od předsběrky předběhnutí jedné dvojice, pro kterou těch dnešních vzdušných 24 km začínalo být trochu moc. Nadšení, že se našel alepoň někdo, komu se toto mohlo stát, nás motivovalo k finálovému 2km seběhu k hrázi rybníka se sběrkou, no a pak už jen doběh.
      V cíli nás po doběhu čekal teplý čaj a později večer promítání fotografií z dnešního závodu (mnohé velmi zdařilé) a videa z loňského HROBu. Bylo zajímavé srovnat rychlost pohybu jednotlivých závodníků v jednom a druhém dni, no doufal jsem, že to zítra půjde. Krásně unavení a s průběžným čtrnáctým místem vcelku spokojení jsme šli hned po promítání spát, pohodu pak nemohli překazit ani pořadatelé, když nám do chatky později večer poslali další dva nocležníky.
      Druhý den byla na pořadu zkrácená trať (20 km). Start tam, co byla včera sběrka, mi dovoloval ustrojit se do dederonu, kterému se v nočním ledově chladném dešti opravdu nepodařilo uschnout, až těsně před startem. Ten byl pro náš tým skoro letmý, neboť jsme se snažili psychicky rozvrátit morál soupeřů naším příchodem 20 sekund před startem. No a kdyby to nezabralo, měl jsem ještě v záloze jeden bleskový výběh na kopec s první kontrolou (na kterou mám nejrychlejšímezičas a tudíž jsem na ní byl ten den první). Nahoře jsem se kochal, jak se celé startovní pole škrábe nahoru a namapovávaljsem další postupy. Ty už nebyly jako včera na volbu, takže celý hlavní balík závodníků běžel v podstatě v kontaktu až do 7.kontroly (asi 9 km). Toto tempo se nám po včerejšku už udžet nepodařilo, takže jsme nechali balík balíkem a vyrazili vlastním postupem. Balík nás pak znovu předběhl po skorosněhové přeháňce cestou na občerstvovačku, kde pro naše úspěšné dokončení závodu bylo nezbytné se chvilku zdržet. Závodníci přibíhali a odbíhali, no i my jsme také vyrazili velmi odpočinkovým tempem (na mezičasech krutě dostáváme). Pak si stavitel připravil chyták v podobě blízko u sebe postavených kontrol na jednom lesním potůčku asi 200 metrů od sebe a stejným popisem (větvení). To pro několik dvojic, které na HROBu nekontrolují kódy, znamenalo DISK a pro nás postup ve výsledcích vpřed. Poslední špek, který nás na trati čekal, byla kontrola v hlubokých údolích. Čím více se člověk ke kontrole blížil (uvažuj v HROB měřítkách, tedy tak kilometr před kontrolou), tak mapa přestávala sedět a cesty se točily a větvily v naprosto nečekaných úhlech. Bylo tak slušně obtížné oproti zbytku trati odhadnout, do kterého údolí se spustit. Jak jsem si tak pomalu mapoval, kde se vzala tu se vzala jedna dvojce, že prý jestli jdeme na 238 (ano), že prý má být támhle (úplně jinde), protože tam, odkud zrovna jdeme (taky úplně jinde) to teď hledá asi deset lidí a nemůžou ji najít, že prý jestli nevíme, kde jsme (nevíme) a jestli můžou jít s náma (proč ne). Teorie najít nejvyšší bod a od něj se odrazit mi naštěstí vyšla a společně jsme po chvíli onu 238ičku našli. Nádhera! No a pak už do byla jen sběrka ve vedlejším údolí a doběh, kde jsme nemohli jinak, než sebrat poslední zbytky sil a předběhnout naše soupeře. Náš dnešní výkon stačil s přehledem na 15.místo, což jsme oba vzhledem k tomu, jak to s náma vypadalo na trati, považovali za úspěch.Unavení, ale spokojení jsme po sprše a krátké regeneraci vyrazili domů.
      HROB v podání Jilemnice splnil všechna moje očekávání, která jsem akce tohoto typu očekával, jak zázemím, tak terény i tratěmi, prostě víkend byl pro nás všechny masochisty určitě velkým svátkem, třešničkou na dortu byly pak třeba i akční fotky ze závodu (máme 4). Teď zbývá jen trochu potrénovat, aby to příště mohla být třeba první desítka.
      Pořadatelé, díky!

kategorie HD (23.7km, 650m ,11 k), (20.4km, 580m ,11 k) - 42 dvojic
 1. 260 Fencl Petr, Vlčovská Marta              184:34  156:17  340:51
15. 256 Leštínský Tomáš, Labašová Katarína      216:09  213:26  429:35

sobota - postup na 4.kontrolu HD
 1. Hanslián David, Haluzová Jana         21:06
19. Leštínský Tomáš, Labašová Katarína    27:07

     

(DOB7801)