9.4.2004, Šemanovice

Pořadatel: Kotlářka Praha

     Na tento víkend jsme se v oddíle těšili, takový vrchol jara, jakým po minulé roky Pražské velikonoce byly, jsme si ani letos nechtěli nechat ujít. Počasí se ukázalo jako přívětivé, neboť teplota kolem 15 stupňů a polojasné počasí přímo vybízely k vyběhnutí do lesa s mapou. Cestou do Šemanovic jsme projeli závodním prostorem, to abysme si připoměli strmá hluboká údolí posetá skalami. Nálada před závodem byla skvělá, dalo by se říct, že jsme byli "nažhavení".
      Známé shromaždiště u bývalého kravína vypadalo přesně tak jako loni... jen dění kolem bylo nějaké jiné. Nehrála hudba, protože kdosi něco anglicky povídal, nikdo se nerozcvičoval, nepřevlíkal, nepřipravoval popisy, jenom lampionky v autech nás ujišťovaly, že jsme skutečně na orientačních závodech a ne na zahradní párty, kde všichni více méně postávali v hloučcích a živě o něčem debatovali.
      Směle jsme se dobrali k prezentaci, kde jsme se ale dozvěděli nepříjemnou zprávu, že závody jsou pro pár hodin starý nesouhlas CHKO Kokořínsko natvrdo zakázány. Zakázány! První, co bylo, že jsem zkontroloval datum. Ne, apríla už bylo. Slečna u prezentace taky nevypadala na to, že si dělá srandu. A tak jsem pochopil, co že mi to na té atmosféře bylo divný. Jako většina předsunutých výprav jsem poslal SMSku lidem, co byli ještě na cestě, že můžou jet domů. Společně jsme pak pobyli asi hodinu na shromaždišti v tajné víře, že se snad stane něco, co by tuhle situaci nějak vrátilo do normálu, ale když po třetí hodině pořadatelé začali rozdávat mapy a tradiční velikonoční čokoládová vajíčka, bylo jasné, že letošní Prežské velikonoce fakt skončily dřív než začaly.
      Co k tomu říct? Snad vyzdvihnout alespoň pár pozitiv (jestli se tak tomu dá vůbec říct), která i v téhle situaci na nás působila:
      - udělali jsme si pěkný jarní výlet
      - všichni jsme si koupili aspoň tričko, přece jen je to rarita, trika ze závodů, co se běžely, má každý, ale který byl zrušen, jen někdo.
      - i do Mělníku do pizzerie (kam jsme chtěli z našeho zamluveného ubytování v tělocvičně večer vyrazit) jsme se
      po roce podívali ... a stálo to za to.
     
      No a teď je na řadě moje malé zamyšlení nad tím, že někdo zrušil závod...
     
      Když se to týká hradubické ligy, není to až tak strašný, nehledě na to, že hradečáci to nikomu asi předem neřekli (čímž se jich nechci dotknout). Vycházím z předpokladu, že souhlas s konáním závodu pořadatelé dostali od lesáků i od ochranářů X měsíců předem, nehledě na fakt, že v podobném termínu se už řadu let zpátky tyto závody běhají a do dnes to nikomu nevadilo, respektive ne tolik, aby to bylo na nesouhlas.
      Ale časy se mění. Spousta mladých lidí dneska studuje stupidní humanitární vyskoký školy, a když dostanou červený diplom, je třeba si někde vykázat činnost. A hle, je tu skupina lidí, co si říkají orientační běžci, kteří nám bezmezně devastují nejcennější území republiky, ruší a plaší zvěř, která je z toho nervózní až nakonec někde pojde, nehledě na ty spousty kytiček, co po zimě ještě pořádně neukázali okvětní lístky a už je devastují běžecké kopačky tisícovek běžců. Je třeba jim to zathnout a to tak, že hned a natvrdo.
      Kde to žijeme? Co je to za jednání? Pro mě jako závodníka je to určitě nemilé trmácet se přes půl republiky v podstatě nadarmo, když už ten benzín něco stojí, že..., ale dá se to zkousnout. Co ale pořadatel, který tomu podniku věnoval stovky hodin příprav od map, tratí, SI počínaje po organizování ubytování závodníků konče? Nebudu řešit tenhle konkrétní případ, protože o jeho zákulisí vůbec nic nevím a Kotlářka si to musí vyřídit sama. Cestou do pizzerky a vlasně i pak cestou domů jsme v autě řešili, jak v případě, že to CHKO ustojí bez následků a i v budoucnu zakáže organizovaný orienťák na svém území, to bude s naším sportem dál.
      Varianta jedna, že zapomeneme na skály a budeme pobíhat po příměstských polích a lesích, je blbost. Proto je tu varianta dvě. Její podstata tkví ve slově "organizovaný". Jak kdosi na shromaždišti správně podotknul, mapu máme a pohyb po lese nám nikdo nezakáže, tudíž budeme závodit neorganizovaně, tedy na vlastní pěst. Proč žádat o povolení všechny možné úřady jenom proto, aby se tím nějaký výše popsaný ekoterorista mohl zabývat a vznést spoustu nesmyslných omezení, jejichž důsledkem by byl lesní kros s mapou? Vidím to úplně živě, kdy si Včelka Mája (protože když napíšu KOB Dobruška, tak po mě půjdou) někdy na jaře kolem velikonoc roznese po lesích v okolí Šemanovic po tři dny pro sebe pár kontrol. Za 100 Kč si koupí mapu, start je v rohu lesa, startuje se oražením ve startovací krabičce, až to všechno obejde a orazí cíl, na návsi stojí pojízdný úl, kde při odjezdu dostane mezičasy. Kdyby jel někdo náhodou kolem, může se stavit, map je dost. Vsadil bych se, že než by někdo zjistil, co se v lese děje, bylo by po závodě.
      To by pak ale orienťák nebyl tím, jak ho známe a proč na něj (aspoň většina) jezdíme. Co by to bylo za závody, když bych nepokecal nad výsledky se soupeři, nedal si ve stánku párek a pivo, nevychutnal si příjemnou únavu z lesa a necpal ostatním, jak mi to šlo (nebo nešlo), že mapa byla skvělá (nebo špatná), tratě stavěl začátečník (nebo stavitelský guru), prostě všechno to kolem, co vytváří nezapomenutelnou atmosféru našich závodů. Proto se pořadatelé nechávají buzerovat, shání povolení, protože tak to má být a je to správné. Když by mi ale kdokoli chtěl pár hodin před startem zrušit co se povolení týká dobře připravený závod, cítil bych to jako podraz a následně bych se podle toho i zachoval, tedy závod by proběhl.
      Je jasné, že tento případ bude precedentní. Na jeho výsledku záleží, jestli se dál budeme snažit vycházet s CHKO nebo jim jejich arogantní postoj budeme vracet organizováním "neorganizovaných" akcí.

(DOB7801)